Holocaust a lidské chování

Videozáznamy výpovědí svědků z archivu USC Shoah Foundation.

Téma:
Zpracování: Martin Šmok

Hana Fousová (1934) vypráví o své rodině a rodičích. Maminka byla židovského původu a v roce 1926 se provdala za českého lékaře Josefa Reinwalda. V roce 1939 rodiče rozvedli, za tři týdny tatínek zemřel. Ve škole se setkala s antisemitismem, později chodila s ostatními židovskými dětmi do tajného soukromého vyučovacího kroužku. Matka byla deportována do Terezína.

Klíčová slova:
Městec Králové, smíšené manželství, Kolín, židovská hvězda.

Hana Fousová vypráví o své mamince vězněné v terezínském ghettu. Díky pomoci českého četníka se dařilo maminkce posílat své dceři, která žila u přábuzných mimo ghetto, dopis y a drobné dárky. Od konce srpna do začátku října 1943 se maminka starala o děti, které byly do Terezína přivezeny z ghetta v Bialystoku, 5. října byla spolu s nimi odvezena transportem Dn/a do Osvětimi, kde zemřela.

Klíčová slova:
Terezín, četníci, „bialystocké děti v Terezíně“, propaganda, Osvětim.

Marie Sandová (1916) žila se svým manželem – lékařem – v Plzni. Díky zaměstnání pana Sanda jako ředitele židovského starobince v Plzni byli deportováni až v říjnu 1942 do Terezína. Zde pracovala v nemocniční lékárně, její muž měl ordinaci v Magdeburských kasárnách. V říjnu 1944 se dobrovolně přihlásila se svým mužem do transportu do Osvětimi.

Transport:
Ca – 24. října 1942 z Prahy do Terezína
Em – 1. října 1944 z Terezína do Osvětimi

Klíčová slova:
Plzeň, starobinec, Praha, Veletržní palác, Terezín, Sudetská kasárna, Magdeburská kasárna, „vyreklamování“ z transportu.

Jiří Franěk (1922) popisuje svou deportaci z Vysokého Mýta přes sběrné místo v Pardubicích do Terezína. Dále první dny v ghettu a své zařazení do oddělení péče o mládež (Jugendfürsorge), kde získal funkci opatrovníka dětí (Betreuer).

transport:
CF  – 5. 12. 1942 z Pardubic do Terezína

klíčová slova:
Vysoké Mýto, Pardubice, Terezín, osobní vlak, šlojska, práce, Valtr Eisinger, Jugendfürsorge, děti, Lenka Rosenfeldová, lístky na jídlo, staří lidé.

Jiří Franěk (1922) popisuje své rodinné zázemí před válkou, setkání s antisemitismem po roce 1938 a o úmyslech na odchod z Československa.

transport:
CF  – 5. 12. 1942 z Pardubic do Terezína

klíčová slova: Vánoce, Viktor Vohryzek, česko-židovské hnutí, Mnichov, škola, maturita, bratr, Švýcarsko, válka, kapitulace Francie.

 

Kurt Gregor (1918) se vrátil v květnu 1945 se zahraniční armádou do Čech. V šumavské vesnici, kde byl s jednotkou usazen, se setkal nejen s antisemitismem, ale také s násilím vůči civilním německým obyvatelům.

klíčová slova:
Šumava, antisemitismus, mobilizace, Němci.

 

Margit Herrmannová (1921) vypráví o svém pobytu v Osvětimi-Birkenau, kde byla vězněna v tzv. Terezínském rodinném táboře. O “ kulturním programu“, který se v táboře inscenoval pro dozorce tábora.

Transport:
Di – 13. 7. 1943 z Prahy do Terezína
Ds – 18. 12. 1943 z Terezína do Osvětimi

Klíčová slova:
„bloková“, Osvětim, Terezínský rodinný tábor, Freizeitgestaltung.

Eva Roubíčková (1921) vypráví o útěku své rodiny ze Žatce do prahy před nacisty a snaze dostat se pryč z Československa. Seznámení se se svým budoucím manželem a společných snahách o vystěhování.

transport:
N – 17. 12. 1941 z Prahy do Terezína

klíčová slova:
Žatec, vystěhování, Jižní Amerika, Kanada.

 

Bedřich Tauber (1907) vypráví o svém sňatku se ženou katolického vyznání, která po zahájení hromadných transportů společně se dvěma syny z prvního manželství vytvořila pro svého muže úkryt.

Klíčová slova:
smíšené manželství, Brno, Blansko, skrývání, deník.

Anna Věra Šigutová (1921) vypráví o manželovi lékaři, který pracoval v nemocnici U staré školy a své práci jako dobrovolné sestry. Po Mnichovu se starala o uprchlíky z pohraničí. V roce 1943 byla deportována do Terezína a později do tzv. Terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Zde pracovala také na ošetřovně. V březnu 1944 před osudnou nocí z 8. na 9. března se jí podařilo dostat se. Manžel lékař byl povolán k umírajícímu Fredymu Hirschovi.

Klíčová slova:
nemocnice U staré školy, Terezínský rodinný tábor, Heidebreck, Fredy Hirsch.

 

Stanislav Steindler (1911) vypráví o svém pobytu na zámku v Panenských Břežanech, kde byl zmrzačen a převezen do nemocnice v Terezíně. O svých prožitcích a vnímání atmosféry v terezínském ghettu, o komunikaci uvnitř ghetta, strachu a židovském humoru, který pomáhal přežít.

transport:
JB I – 15. 9. 1942 z Panenských Břežan do Terezína
Ds – 18. 12. 1943 z Terezína do Osvětimi

Klíčová slova:
Panenské Břežany, Terezín.

Eva Zelená (1928) byla společně s rodiči a sestrou vězněna v Ovětimi-Birkenau v tzv. Terezínském rodinném táboře, kde působila jako opatrovnice dětí na dětském bloku. V červnu 1944 byla odtransportována do Hamburgu, otec zemřel v Osvětimi, maminka sestra byly odvlečeny do tábora ve Stutthofu.

transport:
Ch – 17. 12. 1942 z Hradce Králové do Terezína
Eb – 18. 5. 1944 z Terezína do Osvětimi

Klíčová slova:
Terezínský rodinný tábor, děti, Hamburg, Stutthof.