Mezinárodní výbor Červeného kříže a Terezín

Stáhnout v PDF
Stáhnout v DOC

„Řekněme, že náš úžas byl obrovský, když jsme v ghettu nalezli město, které žije téměř normálním životem, očekávali jsme to horší. Řekli jsme doprovázejícím důstojníkům policie SS, že nejpřekvapivější byly potíže, s nimiž jsme se setkali, když šlo o povolení navštívit Terezín.“

Maurice Rossel, delegát Mezinárodního výboru Červeného kříže1

„Zažili jsme velký podvod s Červeným křížem a s filmováním, kdy vše bylo nalíčeno pro fotografování, chodníky vydrhnuté, ubytovny upravené, palandy jen dvoupatrové, ale kam zmizeli ti, kteří byli na třetích patrech?“

Hana Blánová, deportována do Terezína v září 19422

Klíčové otázky

  • Proč je Rosselova zpráva odlišná od reality života v ghettu? Co by Maurice Rossel potřeboval k sepsání objektivní zprávy?
  • Co konkrétně měl podle vás Mezinárodní výbor Červeného kříže dělat, aby pomohl obětem holocaustu?
  • Má neutrální humanitární organizace šanci vzdorovat totalitní moci?

Úvodní text

23. června 1944 navštívil delegát Mezinárodního výboru Červeného kříže Maurice Rossel v doprovodu dvou dánských delegátů a vysokých důstojníků SS terezínské ghetto. V ghettu proběhla tzv. zkrášlovací akce a celá návštěva byla do posledního detailu naplánována. Nacisté se rozhodli ji využít pro oklamání světové veřejnosti.

Následující metodika ze zabývá nejen jednou konkrétní návštěvou Maurice Rossela v Terezíně, ale i obecně možnostmi Mezinárodního výboru pomoci perzekuovanému civilnímu obyvatelstvu.

Velké a malé dějiny > Ghetto Terezín, s. 330

Velké a malé dějiny > Ghetto Terezín > Návštěva Mezinárodního výboru Červeného kříže v Terezíně, s. 356

Pracovní materiál č. 1

Pracovní list

Ubytování
Stravování
Lékařská péče
Transporty z Terezína

Pracovní materiál č. 2

Úryvek z Rosselovy zprávy3

„Tábor Terezín je ‚Endlager‘ (konečný tábor), normálně není nikdo, kdo sem jednou přišel, poslán jinam.

Všude je nyní nábytek v dostatečném množství. Truhlářská dílna vyrábí nábytek standardizovaného typu, velice praktický, a brzy jím bude každá rodina vybavená. Je dostatek záclon, koberců, tapet, aby byly byty příjemné.

Ložní prádlo: Je ho dostatek, prostěradla lze pravidelně měnit, vlněné přikrývky jsou vynikající.

Od vstupu do ghetta jsme se přesvědčili o tom, že obyvatelstvo netrpí podvýživou. Příděly v ghettu Terezín jsou stejné jako v Protektorátu Čechy a Morava s tím rozdílem, že neobsahují vejce a sýry a že máslo je nahrazeno margarínem.

Příděly se rozdělují různými způsoby. Osoby, které bydlí v civilních domech a mají kuchyň, mohou si jídla připravovat podle svého. Lidé, kteří bydlí ve velkých kasárnách nebo v barácích, chodí se raději obecně stravovat do společných kantýn. Kantýny, velmi prostorné, jsou příjemné. Kdo se přijde najíst, je rychle obsloužen, a to mladou ženou se zástěrkou a naškrobeným čepečkem jako v každé jiné restauraci.

Počet lékařů: 500, z nich 400 aktivních (mnoho slavných profesorů). Stav zdravotnictví: Stav zdravotnictví je uspokojivý. Každý obyvatel ghetta se podrobuje krajně přísné kontrole a je zapsán v lékařské kartotéce. V současné době není v Terezíně žádná epidemie. Na infekčním oddělení nacházíme 4 případy tyfu ve stavu uzdravování, 2 záněty mozkových blan, 1 spálu, 1 záškrt, 3 encephalitidy.

Řekněme, že náš úžas byl obrovský, když jsme v ghettu nalezli město, které žije téměř normálním životem, očekávali jsme to horší. Řekli jsme doprovázejícím důstojníkům policie SS, že nejpřekvapivější byly potíže, s nimiž jsme se setkali, když šlo o povolení navštívit Terezín.“

Pracovní materiál č. 3

Sestřih výpovědí pamětníků Život terezínského ghetta

Pracovní materiál č. 4

Statistika

 

Transporty vypravené z Terezína v souvislosti s přípravou ghetta na návštěvu Mezinárodního výboru Červeného kříže4

Eb  Osvětim  18. 5. 1944 2500 273
 Transport Místo určení Den odjezdu Počet vězňů Přežilo
Dz  Osvětim  15. 5. 1944 2503 120
Ea  Osvětim  16. 5. 1944 2500 8

Část z oficiálního jídelníčku pro týden 15. – 21. listopadu 1943 pro velké kuchyně5

(Tento jídelníček ukazuje, jak vypadalo stravování v Terezíně. Oficiální statistiky a dokumenty však byly mnohdy zkreslené. Kromě toho existovaly v praxi rozdíly i mezi různými skupinami vězňů, kteří byli rozděleni do různých stravovacích kategorií.)

„Pondělí:

poledne: polévka – buchty s kávovým krémem nebo knedlík s koprovou omáčkou

buchty: mouka 105/92 g, margarín 13/11 g, cukr 15/13 g

krém: mouka 15 g, margarín 6 g, cukr 22g

večer: polévka: (brambory 120 g, kroupy 15 g, mouka 14 g, margarín 5 g, kmín 15/1000,

paprika 10/1000, pepř 5/1000)

Úterý:

poledne: polévka – haše s bramborami

haše: maso podle přídělu, mouka 20 g, margarín 6 g, kmín 20/1000, paprika 10/1000,

brambory: 450 g

večer: polévka (brambory 100 g, kroupy 15 g, mouka 14 g, margarín 5 g, kmín 15/1000,

paprika 10/1000, pepř 5/1000

Středa:

poledne: knedlík s koprovou omáčkou nebo buchty s kávovým krémem

knedlíky: mouka 105/92 g, margarín 3 g, cukr 3 gr

omáčka: mouka 12 g, margarín 5 g, cukr 6 g, kopr 1 krabice na 1000 osob

večer: polévka (brambory 100 g, kroupy 15 g, mouka 14 g, margarín 5g, kmín 15/1000,

paprika 10/1000, kmín 5/1000“

Pracovní materiál č. 5

Sestřih výpovědí pamětníků Zkrášlování ghetta

Metodická část

  • Časová dotace: 45 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností
  • Způsob práce: video, skupinová práce, diskuse
  • Klíčová slova: holocaust, ghetto Terezín, zkrášlování ghetta, Mezinárodní výbor Červeného kříže, propaganda
  1. Lekci můžete otevřít citáty z úvodu. Seznamte studenty s tématem, kterým se budou v následující vyučovací hodině zabývat. Vycházejte z textu Návštěva mezinárodního výboru Červeného kříže v Terezíně, který se studenty společně přečtěte, popř. jej parafrázujte.
  2. Rozdělte studenty do pracovních skupin (dvou– až čtyřčlenných). Rozdejte jim pracovní listy (Pracovní materiál č. 1) a úryvek z Rosselovy zprávy (Pracovní materiál č. 2). Sdělte jim, že se jedná o část zprávy, kterou sepsal po své návštěvě Terezína. Vyzvěte je, ať na jejím základě vyplní první prázdný sloupec v pracovním listě a popíší jednotlivé aspekty života v Terezíně.
  3. Řekněte studentům, že nyní zhlédnou video, ve kterém budou hovořit pamětníci o svých zkušenostech v Terezíně. Doporučte jim, ať se každý ve skupině zaměří na jedno nebo dvě témata. Promítněte studentům video Život v Terezíně (Pracovní materiál č. 3)6. Poté jim rozdejte Pracovní materiál č. 4 Statistika a Část z oficiálního jídelníčku pro týden 15. – 21. listopadu 1943 pro velké kuchyně. Pobídněte je, ať vyplní druhou část pracovního listu na základě filmových svědectví a dokumentů, které obdrželi, a tím sestaví svou zprávu o životních podmínkách v Terezíně.
  4. Vyzvěte studenty, ať se pokusí pojmenovat, v čem spočívají hlavní rozdíly mezi záznamem z videa a z Rosselovy zprávy. Jak by charakterizovali vyznění Rosselovy zprávy?
  5. Promítněte studentům video Zkrášlování ghetta (Pracovní materiál č. 5) Otevřete diskusi první klíčovou otázkou: Proč je Rosselova zpráva odlišná od reality života v ghettu? Co Rossel potřeboval, aby měl možnost napsat objektivní zprávu?
  6. Přečtěte se studenty následující text. Dnes svou roli v období druhé světové války hodnotí Mezinárodní výbor Červeného kříže takto: „Zřejmé je selhání Mezinárodního výboru Červeného kříže v uplatňování práva konat humanitární akce ve prospěch civilního obyvatelstva na okupovaných územích nebo těch, kteří byli deportováni do vyhlazovacích táborů. Jeho nečinnost během holocaustu zůstává synonymem tragédie v paměti této instituce.“7
  7. Závěrečnou diskusi otevřete dalšími klíčovými otázkami: Co konkrétně měl podle vás Mezinárodní výbor Červeného kříže dělat, aby pomohl obětem holocaustu? Má neutrální humanitární organizace šanci vzdorovat totalitní moci?

1„Zpráva Maurice Rossela o prohlídce Terezína 23. června 1944“, Terezínské studie a dokumenty 1996, eds. Miroslav Kárný, Margita Kárná, Praha 1996, s. 206; dostupné též online: http://www.holocaust.cz/cz/resources/texts/rossel [cit. 29. 4. 2013].

2Archiv Židovského muzea v Praze, Oddělení pro dějiny šoa, rozhovor č. 456.

3„Zpráva Maurice Rossela o prohlídce Terezína 23. června 1944“.

4Karel LAGUS, Josef POLÁK: Město za mřížemi, Praha 2006, 2. vyd., s. 271.

5Archiv Židovského muzea v Praze, Oddělení pro dějiny šoa, sbírka Terezín, inv. č. 198.

6Filmová svědectví použitá v této metodice pocházejí z digitálního videoarchivu USC Shoah Foundation, který obsahuje téměř 52 000 podobných svědectví. Každé interview obsahuje celoživotní příběh pamětníka, s detaily o životě před, během a po genocidě. Obsah archivu je možno prohledávat minutu po minutě, a to za použití zhruba 60 000 klíčových slov, 1.2 milionu osobních jmen, nebo grafického rozhraní umožňujícího vyhledávání dle mapy. Archiv obsahuje též zhruba 700 000 fotografií.
7„1939–1945: descent into hell“ http://www.icrc.org/eng/who-we-are/history/second-world-war/overview-2-world-war.htm [cit. 1. 8. 2012].