Pražský magistrát a „izraeličtí“ uprchlíci

Stáhnout v PDF
Stáhnout v DOC

„Válečné běsnění srazilo bezpočet Židů na kolena; vzalo jim vše a udělalo z nich utečence bez domova. Válka vehnala do víru a pohybu takové množství Židů, jako to už po staletí nedokázala žádná událost. Zatím se dá jen stěží porozumět proměnám, které nastaly, a nikdo neodhadne, jaké vnější a vnitřní změny na židovstvo ještě čekají.“

Robert Weltsch¹

Klíčové otázky

• Co se vám vybaví, když se řekne uprchlík?
• Existují nějaké pozitivní či negativní stereotypy spojené s uprchlíky? Jaké?
• K jakým reakcím mohou negativní představy o uprchlících vést?

Úvodní text

Během první světové války se vnitrozemí habsburské monarchie stalo útočištěm mnoha uprchlíků, kteří utíkali nebo byli nuceně evakuováni z frontových oblastí. Nacházeli se mezi nimi zejména Poláci, Rusíni, Italové a velké množství Židů, kteří utíkali s ruskou armádou dobytých částí Haliče a Bukoviny. Neobávali se pouze pohybů fronty, ale také pogromů ze strany ruské armády. Následující metodika se zabývá reakcí české společnosti na příchod židovských uprchlíků z východu.

Velké a malé dějiny > Doma na cestě? > Uprchlíci za první světové války, s. 207

Pracovní materiál č. 1

Velké a malé dějiny > Doma na cestě? > Orient v Čechách? Od exotiky k nenávisti > „Pražský magistrát a ‚izraelitští‘ uprchlíci“, s. 211

Pracovní materiál č. 2

Pracovní list

Text 1: Zpráva z veřejného zasedání představenstva vídeňské židovské náboženské obce uveřejněná 9. března 1917 v židovském týdeníku Selbstwehr

Z jakého důvodu?
Citace, která vás v textu nejvíce zaujala:
Koho nařízení podle textu postihlo?
Jak?

Text 2: Dopis čtenáře uveřejněný 3. března 1917 v deníku Večer

Z jakého důvodu?
Citace, která vás v textu nejvíce zaujala:
Koho nařízení podle textu postihlo?
Jak?

Texty

Velké a malé dějiny > Doma na cestě? > Uprchlíci za první světové války > Orient v Čechách? Od exotiky k nenávisti, s. 211–212

• „Zpráva z veřejného zasedání představenstva pražské židovské náboženské obce“
• „Stížnost“, dopis čtenáře v deníku Večer

Pracovní materiál č. 3

„Vietnamka (15) zavlekla do školy tuberu“

„‚Na škole je tubera! Zavlekla ji sem Vietnamka ze sedmé bé!‘ Takové výkřiky vystrašily včera učitele a hlavně rodiče žáků 5. Základní školy v Ostrově na Karlovarsku. Nález otevřené tuberkulózy ohlásila ředitelce školy lékařka MUDr. Zdeňka Tomašecká již v pátek odpoledne. Od pondělí se školáci podrobují preventivnímu očkování. Rodiče se děsnou novinku dozvěděli na mimořádných třídních schůzkách. Původcem nákazy je vietnamská dívka (15). ‚Přistěhovala se před rokem s rodiči. Nemohla jít do deváté třídy, takže ji zařadili do sedmičky. Ve Vietnamu na TBC samozřejmě očkována nebyla,‘ řekl nám k případu soused přistěhované rodiny, který si nepřál být jmenován. Školačka leží na izolaci plicního oddělení karlovarské nemocnice.“

Blesk, 22. října 2003

Metodická část

• Časová dotace: 45 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností
• Způsob práce: čtení s porozuměním, skupinová práce, práce s prameny
• Klíčová slova: uprchlíci, antisemitismus, xenofobie, předsudky, diskriminace, první světová válka

1. Lekci začněte položením klíčových otázek: Co se vám vybaví, když se řekne uprchlík? Existují určité pozitivní či negativní stereotypy spojené s uprchlíky? K jakým reakcím mohou negativní představy o uprchlících vést?
   Otázky mohou být napsané na tabuli, na flipchartu nebo promítnuty projektorem. Vyzvěte žáky, aby se nad nimi krátce zamysleli. Umožněte krátkou diskusi a neodmítejte žádný názor. Reakce žáků můžete zaznamenat a později se k nim vrátit.
2. Využijte textu Uprchlíci za první světové války, abyste žákům vysvětlili kontext situace, kterou se budou v rámci výuky zabývat. Použijte též jednu z mnoha map habsburské monarchie, jež jsou dostupné v historických atlasech nebo online, aby si žáci lépe uvědomili, že Halič i Bukovina byly součástí rakousko-uherského soustátí.
3. Na plátno promítněte Pracovní materiál č. 1 (nebo jej studentům rozdejte) a vyzvěte studenty, ať si ho přečtou. Poté pokládejte otázky k tomuto textu: Co jste z textu pochopili? O čem text pojednává? Proti komu je zákaz vydán? Z jakého důvodu? Co je předmětem zákazu?
   Pokud žáci neznají výraz „izraelita“, vysvětlete jim, že znamená v podstatě to samé co Žid, ale jedná se o označení Židů podle vyznání, tzn. že „izraelita“ se může zároveň cítit jako člen jiného, nežidovského, národa. Následně se jich zeptejte: Jak se pozná „izraelita“? S žáky nad touto otázkou diskutujte a pak využijte textu Orient v Čechách? Od exotiky k nenávisti k tomu, abyste žákům přiblížili rozdíly mezi východními Židy (haličskými uprchlíky) a západními Židy (pobývajícími v českých zemích) a předsudky o haličských židovských uprchlících.
4. Poté žákům vyložte, že zmíněné nařízení bylo vydáno na základě jediného případu skvrnitého tyfu mezi haličskými uprchlíky v Praze, a pak se jich zeptejte: Jaký dopad může mít, když se o jedné skupině obyvatel řekne, že je přenašečem nemocí?
5. Žáci dostanou ve skupinách cca po čtyřech pracovní list. Doplní tabulku na základě četby Textů č. 1 a 2 Pracovního materiálu č. 2. Z každého textu vyberou jednu citaci, která je nejvíce zaujala.
   Vyzvěte skupiny, aby své odpovědi představily ostatním. Postupujte při tom po jednotlivých otázkách – nejprve všechny skupinky odpoví na první otázku, pak na druhou atd. U citací z textů, které je nejvíce zaujaly, se vždy zeptejte na důvod výběru dané citace. Nad odpověďmi diskutujte.
6. Předložte studentům Pracovní materiál č. 3 – článek z Blesku (lze promítnout, vytisknout apod.) a uložte jim, aby ve skupinách diskutovali nad tím, jak na ně text působí, zda vidí nějaké paralely mezi tímto a předchozími texty a hlavně jaké důsledky by takový text mohl mít. Následně vyzvěte žáky, ať své odpovědi představí ostatním.