Metodické materiály

Metodické materiály Naši nebo cizí? pracují s tématy z oblasti židovských dějin a dějin antisemitismu. Pomáhají tak integrovat znalosti o nich a přispívat k porozumění složitým fenoménům, jež dosud v českých učebnicích nebo ve vzdělávací praxi nebývají dostatečně reflektovány. Zároveň ale usilují o jejich zevšeobecnění: jinými slovy – ptáme se, jak je na příkladu Židů možné naučit se více o klíčových problémech českých a obecných moderních dějin. Proto jsou vhodné k dosažení očekávaných výstupů vzdělávacích oblastí Člověk a společnost, včetně rozvíjení vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot ve většině průřezových témat všech druhů škol druhého a třetího stupně.

Více o metodických materiálech naleznete zde.

Židovské identity mezi náboženstvím a národem

Album života

Co určuje, kdo jsme a kam patříme?
Jak život člověka a jeho identitu proměňuje kulturní, společenský a historický kontext?

SŠ (ZŠ) | 45 min.
video | skupinová práce | vytváření schémat
identita | okupace | emigrace | Palestina

„Kde domov můj?“

Co určuje, kdo jsme a kam patříme?
Jak může vnímání vlastní identity ovlivnit konfrontace s novým prostředím?
Jak sami sebe identifikovali čeští Židé, když byli za druhé světové války konfrontováni s realitou vyčlenění ze společnosti, transportu a pobytu v ghettu?
Jak na sebe vzájemně hleděli Židé z různých zemí, kteří se setkali v ghettech?

SŠ (ZŠ) | 45 min.
čtení s porozuměním | skupinová práce | vytváření schémat
identita | ghetto | Lodž

Košer jídelna

Kdo rozhoduje o tom, které náboženské a kulturní tradice jsou správně a které nikoli?
Jaký byl v poválečném Československu vztah ke skupinám odlišujícím se svými zvyky, historií, jazykem či náboženstvím?
Proč se komunistický režim obával náboženství a církví?
Může být košer stravování v rozporu se státními zájmy?

SŠ (ZŠ) | 45 min.
čtení s porozuměním | skupinová práce | práce s prameny | vytváření schémat
vztah státu k církvi v poválečném Československu | antisemitismus | košer stravování

Příběhy identit

Co určuje, kým se cítíme být?
Můžeme kombinovat více národních, etnických či jazykových identit?
Mohou ostatní určovat či ovlivňovat naši identitu?
Jak lze uvažovat o židovské identitě – jsou Židé etnikem, národem, vyznáním?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
čtení s porozuměním | vyplňování pracovních listů ve dvojicích na základě četby | skupinová práce | diskuse ve třídě | reflexe formou volného psaní
identita | etnicita | náboženství

Kým vlastně jsme?

Co určuje, kým se cítíme být?
Za koho se považujeme my a za koho nás považují ostatní?

ZŠ | 45 min
čtení s porozuměním | vyplňování pracovních listů ve dvojicích na základě četby | reflexe formou pětiminutového pojednání
identita | etnicita | náboženství

Sčítání lidu

Jak byste definovali pojem národnost?
Je národnost věcí osobní volby, nebo o ní někdo rozhoduje? Pokud ano, na základě čeho?
Je příslušnost k nějakému národu důležitá? Proč?
K jakým národnostem se mohli přihlašovat Židé obývající území dnešní České republiky na přelomu 19. a 20. století?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
čtení s porozuměním | skupinová práce | práce s prameny
sčítání lidu | identita | národnost | nacionalismus

Škola základ národa. Školství a národní identita v době židovské emancipace

Jaké společenské úlohy a cíle měla a má škola? Co všechno ovlivňuje?
Jak se promítají nacionalismus a koncepce národní identity do školství?
Jak Židé v období emancipace a integrace do většinové společnosti vnímali svou identitu?
Jaké pohledy na židovskou identitu se promítaly do oblasti školství v době emancipace?

SŠ (ZŠ) | 45 min.
evokace podle kumulování klíčových slov | práce ve skupině | čtení s porozuměním (shrnutí nejdůležitějšího sdělení) | názorné porovnávání různých postojů
školství | národ | náboženství | identita | emancipace Židů v českých zemích | asimilace | sionismus | nacionalismus

Antisemitismus v moderních českých dějinách

Masaryk a hilsneriáda

Co je to předsudek? V čem tkví jeho nebezpečnost?
Jak může předsudek ovlivňovat veřejné mínění?
Má cenu s předsudky bojovat, postavit se veřejnému mínění?
Co potřebuje člověk k tomu, aby se do takového boje pustil?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
čtení s porozuměním | skupinová práce | vytváření schémat
antisemitismus | hilsneriáda | T. G. Masaryk | rituální vražda | předsudky | veřejné mínění

Násilí a národní identita

Kdy a za jakých podmínek vzniká násilí proti určité etnické skupině?
Jakým způsobem je takové násilí schvalováno a podporováno?
Jaké důvody vedly k násilí proti Židům a dalším skupinám v souvislosti se vznikem samostatné Československé republiky (1918–1920)?

SŠ (ZŠ) | 45 min.
evokace podle fotografie | poslech s porozuměním | práce ve skupině – metoda řetězce otázek proč? (tzv. why-why-chain) | reflexe pomocí individuálního psaní
protižidovské výtržnosti | násilí | pogrom | antisemitismus | většinová společnost | etnické menšiny | rok 1918 a vznik Československa

Nebezpečné obrázky

Jakými způsoby lze negativně zobrazovat skupinu osob?
V čem spočívá síla obrazů a karikatur v novinách a časopisech?
Proč je takové zobrazování nepřijatelné a nebezpečné z hlediska lidských práv?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
skupinová práce | práce s prameny | vytváření schémat
antisemitismus | předsudky | karikatury | média

Předsudky v literatuře konce 19. století

Co jsou předsudky?
V čem mohou být nebezpečné?
Proč jsou pro většinovou společnost důležité?
Vypovídají též o většině a pomáhají ji stmelit či upevnit její identitu?

SŠ (ZŠ) | 45 min.
skupinová práce | práce s prameny | vytváření schémat
předsudky | literatura druhé poloviny 19. století | karikatury | média

Teorie spiknutí

Co to znamená spiknout se proti někomu?
Jak byli Židé prezentováni v teoriích spiknutí na konci19. století a v 1. polovině 20. století?
Na jakých klíčových principech se vytvářejí teorie spiknutí?
Proč můžou být tyto teorie nebezpečné/nepřijatelné z hlediska lidských práv?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
skupinová a individuální práce | práce s prameny | myšlenková mapa
antisemitismus | teorie spiknutí | ovládnutí světa | předkládání hotových názorů | strach

Člen spikleneckého centra

Co je to spiknutí? Proti komu nebo čemu se lze spiknout?
Proč se totalitní státy snaží posilovat ve svých obyvatelích pocit ohrožení?
Jakým způsobem komunistický režim na počátku padesátých let vytvářel obraz vnitřního nepřítele? Jak tomuto pojmu rozumíte?
Jaký způsob ohrožení měli představovat v padesátých letech Židé?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
skupinová práce | práce s prameny | vytváření schémat
antisemitismus | vnitřní nepřítel | teorie spiknutí | politické procesy | manipulace

Doma na cestě? Migrace a uprchlíci

Dva světy se srazily. Židovští uprchlíci v českých zemích za první světové války

Jak konfrontace s lidmi odlišujícími se svou kulturou a vzhledem ovlivňuje pojetí naší vlastní identity?
Kdo a kdy se zabývá tím, zda je někdo Žid či nikoliv?
Chápali se Židé jako jednotné společenství?
Jaká byla reakce Židů žijících v českých zemích na příchod židovských uprchlíků z Haliče a Bukoviny za první světové války?

SŠ (ZŠ) | 45 min.
čtení s porozuměním | práce ve skupinách | prezentace
uprchlíci | židovská identita | „východní“ a „západní“ Židé | první světová válka | asimilace | náboženství | národ

Pražský magistrát a „izraeličtí“ uprchlíci

Co se vám vybaví, když se řekne uprchlík?
Existují nějaké pozitivní či negativní stereotypy spojené s uprchlíky? Jaké?
K jakým reakcím mohou negativní představy o uprchlících vést?

SŠ (ZŠ) | 45 min.
čtení s porozuměním | skupinová práce | práce s prameny
uprchlíci | antisemitismus | xenofobie | předsudky | diskriminace | první světová válka

„Ničí lidé“

Kdo rozhoduje o tom, do jaké země patříme?
Je možné, aby někdy lidé nepatřili vůbec nikam?
Jsou takoví lidé ještě vůbec lidé?
Kdo je odpovědný za uprchlíky a vyhnance?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
čtení s porozuměním | skupinová práce | práce s prameny
reakce na uprchlíky | vyhnání | „anšlus“ Rakouska

„Obtížné cizinky“

Jak se z občana stane vyhnanec/uprchlík?
Kdo má odpovědnost za uprchlíky a vyhnance?
Má někdo povinnost se o ně postarat? Kdo podle vás?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
čtení s porozuměním | skupinová práce | práce s prameny
reakce na uprchlíky | vyhnání | uprchlíci | Sudety | druhá republika

Holocaust a lidské chování

Četníci v Terezíně

Byli čeští četníci spoluviníky utrpení terezínských vězňů?
Co byste potřebovali vědět, abyste si na takovou otázku mohli odpovědět?
Co všechno mohlo ovlivňovat chování četníků k terezínským vězňům?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
skupinová práce | čtení s porozuměním | skládankové učení | vytváření schémat
holocaust | ghetto Terezín | pachatelé | četníci | zachránci

Mezinárodní výbor Červeného kříže a Terezín

Proč je Rosselova zpráva odlišná od reality života v ghettu? Co by Maurice Rossel potřeboval k sepsání objektivní zprávy?
Co konkrétně měl podle vás Mezinárodní výbor Červeného kříže dělat, aby pomohl obětem holocaustu?
Má neutrální humanitární organizace šanci vzdorovat totalitní moci?

SŠ (ZŠ) | 45 min.
video | skupinová práce | diskuse
holocaust | ghetto Terezín | zkrášlování ghetta | Mezinárodní výbor Červeného kříže | propaganda

Ochota pomoci

Jak to, že je člověk ochoten pomoci i přes smrtelné nebezpečí, které mu hrozí?
Mají lidé ochotní pomoci něco společného?
Které okolnosti jejich pomocné akci pomáhají, které ji naopak komplikují?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
čtení s porozuměním | skupinová práce | skládankové čtení | vytváření schémat
holocaust | Spravedliví mezi národy | zachránci

Příběh zachránců

Co to znamená někomu pomáhat?
Kdy se člověk může stát zachráncem a kdy naopak sám záchranu potřebuje?
Existují nějaké vlastnosti, které pomáhají lidem stát se zachránci?

ZŠ | 90 min.
nedokončené věty | čtení s předvídáním | pětilístek | skupinová práce
holocaust | pomoc | odvaha | strach | zachránce

Pomáhat nejslabším

Jaký smysl mělo cvičit každé ráno před kasárnami v Terezíně?
Proč se trápit udržováním pořádku a čistoty, když se zdá, že vše ztratilo smysl?
K čemu se učit zeměpis, latinu, poslouchat o literatuře v osvětimském táboře smrti?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
čtení s porozuměním | skupinová práce | vytváření schémat
holocaust | výchova | vzdělávání | Fredy Hirsch | Terezínský rodinný tábor v Osvětimi-Birkenau

Protižidovské zákony a nařízení

Co je to lidská důstojnost?
Kdy se člověk cítí být rovnoprávným členem sociální skupiny?
Kdy, za jakých podmínek, člověka za člena (vlastní) skupiny pokládají i ostatní?
Jaké účinky na německou společnost (a na společnosti států okupovaných Německem nebo jeho spojenců) ve 30. a 40. letech 20. století měly rasové zákony? Jak ovlivňovaly pohled na příslušníky vylučovaných menšin?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
skupinová práce | tvorba definic a schémat
holocaust | norimberské zákony | lidská důstojnost | příslušnost ke skupině

Přestat být lidmi

Co je potřeba k tomu, aby se člověk mohl cítit důstojně?
Proč pokládáme lidskou důstojnost za hodnou ochrany?
Za jakých okolností lidé o důstojnost přicházejí?
Jakými způsoby byla důstojnost odpírána Židům deportovaným z Protektorátu Čechy a Morava?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
video | skupinová práce | vytváření schémat
holocaust | deportace | ghetto | Lodž | lidská důstojnost

Zpěv na okraji propasti. Kultura v Terezíně, 1941–1945

Co znamenala kulturní činnost pro vězně v ghettu Terezín?
Jaká byla role umění v krajní situaci terezínského ghetta a jak ji lze interpretovat?
Jaké rozpory v sobě nesla umělecká činnost v Terezíně?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
čtení s porozuměním | práce ve skupinách | prezentace | parafráze krátkých textů | reflexe formou psaní dopisu
holocaust | ghetto Terezín | kultura | divadlo | nacistická propaganda

„Židům vstup zakázán!“

Co je to bezpráví?
Kdy je zákon či nařízení bezprávím?
Proč jsou lidé ochotni takové zákony a nařízení vymáhat?
Jak se proti bezpráví mohou lidé bránit?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
skupinová práce | práce s prameny
holocaust | protektorát | protižidovské zákony a nařízení

Paměť

Příprava besedy s pamětníkem

Proč a jak se správně připravit na rozhovor s pamětníkem?
Jak takový rozhovor vést?

SŠ (ZŠ) | 90 min.
skupinová práce | vytváření schémat
pamětník | beseda | osobní dějiny

Využití videozáznamů svědectví pamětníků

Co se můžeme dozvědět o člověku a historii z vyprávění jednotlivých lidí? Co v takovém vyprávění může chybět a co naopak nenajdeme nikde jinde?
Co a jak si pamatujeme z toho, co jsme zažili?Čím je to ovlivněno? A co z toho, co si pamatujeme, vyprávíme?
Jak je naše vyprávění o minulosti ovlivněno současností a událostmi, které se staly od doby vyprávěného okamžiku? Jak je ovlivněno tím, kdo vyprávění naslouchá a kdo klade otázky?
Jaké informace jsou důležité pro pochopení historie? Kde je můžeme získat?

SŠ (ZŠ) | 45 min.
video | skupinová práce | individuální práce
paměť | pamětník | svědectví | rozhovor | vyprávění | orální historie