Když Salmen Gradowski „v srdci pekla“, jak nazýval plynové komory a krematoria v Osvětimi-Birkenau, tajně sepisoval své emotivní a působivé svědectví o vyhlazení vězňů terezínského rodinného tábora, uvedl jej poetickou pasáží, v níž líčí noc plnou měsíční záře. Měsíc mu představoval spojení mezi vězni v Birkenau a svobodným světem, okno do lepšího světa. Zatímco mimo nacistické panství, psal ilegálně tento osvětimský vězeň a člen „Sonderkommanda“, slaví Židé svátek Purim a vzpomínají na porážku Hamana, došlo v Osvětimi k vyvraždění tisíců českých židovských vězňů. Své očité svědectví psal právě pro svobodný svět, bez naděje na vlastní přežití. Na svět mimo tábory, po válce, bez ostnatých drátů a jedovatého plynu odkazovaly i písně, které – podle Gradowského svědectví – zpívaly ženy z rodinného tábora, než byly nahnány do plynových komor. Kde domov můj odkazovala na demokracii meziválečného Československa a naději na jeho obnovení, Hatikva na bezpečný život v židovské národní domovině či ve vlastním státu a Internacionála na socialistickou budoucnost bez rasismu a antisemitismu. Celý příspěvek
-
Projekt Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století si klade za cíl zvýšit kvalitu vzdělávání o moderních židovských dějinách, otvírat nová či málo známá témata a umožnit vzdělávací využití nových dokumentů a výpovědí pamětníků. Usiluje o integraci židovských dějin a dějin antisemitismu do výuky jako nedílné součásti českých dějin.
