V roce 1938 nacistické Německo připojilo Rakousko a po Mnichovské dohodě obsadilo pohraničí českých zemí. Vypovědělo desetitisíce polských Židů, během „křišťálové noci“ došlo k vypalování synagog a desetitisíce lidí byly deportovány do koncentračních táborů. Před nesvobodou, gestapem a koncentračními tábory utíkaly statisíce lidí, mnoho z nich pronásledovaných a vyháněných kvůli svému židovskému původu. Tisíce jich přicházely na československé hranice. Jak se chovalo Československo vůči těmto lidem v nouzi? Přijímalo je nebo před nimi hranice uzavíralo? Pomáhali českoslovenští občané uprchlíkům? Československé uprchlické politice v době krize je věnován nový workshop vytvořený v rámci projektu „Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století“.
Projektový tým právě vztah k uprchlíkům identifikoval jako jedno z klíčových témat, které je při výuce dějepisu (a dalších předmětů) opomíjeno, a přitom je též velmi aktuální. Z tohoto důvodu již dříve v rámci projektu vznikly dvě metodiky: ta nazvaná „Ničí lidé“ se věnuje případu vyhnanců z rakouského Burgenlandu po anšlusu v březnu 1938. Tito lidé byli nuceni strávit několik měsíců ve strašlivých podmínkách na vlečném člunu na Dunaji, než jim byla opatřena víza a oni mohli vycestovat do jiné země. Metodika „Obtížné cizinky“ se zabývá židovskými uprchlíky z českého pohraničí po jeho zabrání Německem v roce 1938. Protože testování ze strany pilotních učitelů projektu potřebnost těchto metodických materiálů potvrdilo, rozhodli jsme se vytvořit i nový workshop přímo v Židovském muzeu.
Délka workshopu je plánována na 130 minut včetně přestávky. Oproti stávajícím workshopům v OVK bude průběh více zaměřen na formulování vlastních názorů studentů, jejich sdílení s ostatními a následnou diskuzi. Cílem je podpořit kritické uvažování o vlastních dějinách a tehdejší československé uprchlické politice (potažmo o české a světové politice vůči uprchlíkům v současnosti). Na počátku workshopu budou studenti vyzváni k zodpovězení pěti klíčových otázek souvisejících s uprchlíky, jež jsou formulovány tak, aby se k nim každý mohl vyjádřit. Nejde nám o zjištění znalostí, nýbrž o formulaci jejich vlastních myšlenek a postojů. Krátká powerpointová prezentace následně studenty uvede do předválečného vývoje v Evropě a obtížného postavení uprchlíků v Československu v roce 1938.
Při práci s původními archivními a jinými dokumenty budou studenti postupovat metodou tzv. skládankového čtení. Budou rozděleni do domovských a posléze i expertních skupin. Členové domovských skupin se rozhodnou, ve které tematicky zaměřené expertní skupině budou pracovat. Jejich témata jsou:
1. Osobní příběhy uprchlíků
2. Reakce úřadů na uprchlíky
3. Reakce veřejnosti na uprchlíky
4. Podpůrné organizace pomáhající uprchlíkům.
V každé expertní skupině se tedy sejdou členové různých domovských skupin a společně prodiskutují několik dobových dokumentů a odpoví na několik otázek. V domovských skupinách se tak posléze scházejí studenti vybaveni informacemi z různých tematických okruhů týkajících se uprchlíků. Tato rozdílná „odbornost“ jim pomůže s posledním úkolem: vytvořit zjednodušenou konvenci k uprchlíkům, která je hlavním výstupem programu „Nevítaní cizinci“.
Předností workshopu je přesah do současnosti a diskuse o řadě aktuálních témat. Chtěli bychom jím otevřít téma uprchlické politiky demokratických států, včetně Československa, v době krize, pronásledování etnických menšin a genocidy. Kritický přístup k uprchlické politice meziválečného Československa je též předpokladem k diferencovanému pohledu na vlastní dějiny a na uvědomění si toho, že i demokratické státy mohou tváří v tvář totalitním režimům a genocidě selhat.
Workshop „Nevítaní cizinci“ lze zdarma objednat zde:
Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze
Praha: education@jewishmuseum.cz, tel.: 222 749 350
Brno: brno@jewishmuseum.cz, tel.: 544 509 651
